Jak počítáme
Výpočet je postavený na konkrétním pořadí kontrol.
1. Nejdřív datum vzniku pracovního poměru
Zkušební doba je navázaná na vznik pracovního poměru. Proto kalkulačka nezačíná podpisem pracovní smlouvy, ale datem nástupu. Datum sjednání má samostatný význam hlavně při určení, zda se na historickou situaci použije nová nebo starší úprava.
2. Potom sjednaná délka a maximum podle role
U běžného zaměstnance kontrolujeme čtyři měsíce, u vedoucího osm. Pokud je ve smlouvě kratší doba, používáme kratší sjednanou hodnotu. Pokud by byla zadaná délka vyšší než maximum, výsledek ji omezí a vysvětlí proč.
3. U doby určité přidáváme druhý limit
Konkrétní pracovní poměr může být kratší než obecný limit. Proto z data nástupu a posledního dne pracovního poměru zjistíme celou sjednanou dobu v kalendářních dnech a její polovinu. Jde o praktický model pro kontrolu konkrétních dat. Pokud je tento limit kratší než 4/8 měsíců, rozhoduje on.
4. Až nakonec se přičtou kvalifikované celé směny
Automatické prodloužení nevyjadřujeme prostým počtem kalendářních dnů. Po původním konci postupujeme po pracovních dnech zaměstnance podle zvoleného pravidelného rozvrhu. U nepravidelného směnového kalendáře je nutné přesný výsledek ověřit podle skutečně naplánovaných směn.
5. Výsledek není posudek platnosti pracovní smlouvy
Nástroj umí zkontrolovat čísla a data, neumí ale sám rozhodnout, zda byl konkrétní člověk právně vedoucím zaměstnancem, zda byla dohoda o prodloužení správně uzavřena, jaký byl skutečný rozvrh směn nebo zda určitá nepřítomnost naplnila konkrétní právní kategorii. Proto sporné situace označujeme jako věc k ověření.