Kdy je podnikání skutečně vedlejší činnost
Pojem „vedlejší OSVČ“ se nejčastěji používá u sociálního pojištění. Nestačí ale pouze podnikat po práci nebo mít nízké příjmy. Musí současně trvat zákonný důvod a ČSSZ o něm musí vědět.
Zaměstnání
Zaměstnání musí zakládat účast na nemocenském pojištění. Krátká nebo málo placená dohoda proto nemusí automaticky vytvořit důvod vedlejší činnosti.
Důchod nebo studium
Důvodem může být starobní či invalidní důchod nebo studium při splnění zákonných podmínek. Studium se obvykle dokládá potvrzením školy.
Rodičovský příspěvek a péče
Vedlejší status může založit nárok na rodičovský příspěvek nebo zákonem vymezená péče o dítě či závislou osobu.
Oznámení a doložení
Důvod vedlejší činnosti uveďte v přehledu a tam, kde to ČSSZ nemá ve své evidenci, dodejte požadovaný doklad.
Daň, sociální a zdravotní pojištění počítejte odděleně
Jedna částka ze živnosti může v každém systému dopadnout jinak. Nízký zisk může znamenat nulové povinné sociální pojištění, ale současně kladné zdravotní pojištění a povinnost podat daňové přiznání.
Základ z podnikání se spojí s ostatními dílčími základy, například se mzdou. Výslednou daň ovlivní také slevy a odpočty.
U vedlejší činnosti se porovnává daňový základ s roční hranicí. Pod ní povinná účast zpravidla nevznikne.
Pro zaměstnance nebo státního pojištěnce neplatí minimum, ale pojistné se zpravidla dopočte ze skutečného daňového základu.
Kdy zaměstnanec s vedlejší OSVČ podává vlastní přiznání
Zaměstnanec s jinak běžnou mzdou zpravidla podává vlastní přiznání, pokud jeho další příjmy podle § 7 až 10 přesáhnou v souhrnu 20 000 Kč za rok. U podnikání se pro tento test sledují příjmy před odečtením výdajů, ne pouze výsledný zisk.
Typický limit pro povinnost podat přiznání při souběhu zaměstnání a podnikání.
Obecná hranice zdanitelných příjmů, pokud neplatí zvláštní zaměstnanecké pravidlo.
Povinnost může vzniknout také při vykázání daňové ztráty.
Do přiznání přenesete také potvrzení o zdanitelných příjmech ze zaměstnání. U podnikání zvolíte skutečné výdaje, nebo výdajový paušál odpovídající druhu činnosti. Nejde o totéž jako paušální daň.
U zdravotního pojištění neexistuje stejná nulová hranice
Zdravotní pojistné OSVČ se počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % daňového základu. Zaměstnanec, pro kterého podnikání není hlavním zdrojem příjmů a v zaměstnání je řádně odvedeno pojistné, nemusí jako OSVČ dodržet minimum.
Při celoměsíčním souběhu takový zaměstnanec nemusí hradit měsíční zálohy a pojistné doplatí podle skutečného výsledku v ročním přehledu. Od roku 2026 obdobně zálohy nemusí platit ani osoby, za které pojistné hradí stát, pokud tato podmínka trvá celý kalendářní měsíc.
Minimální záloha 3 306 Kč v roce 2026 se týká OSVČ, které musí dodržet minimální vyměřovací základ. Není automatickým minimem každé vedlejší OSVČ.
Zaměstnanec fakturuje 180 000 Kč za rok
Zaměstnanec měl vedle běžné mzdy příjmy ze živnosti 180 000 Kč a může použít 60% výdajový paušál. Podnikal po celý rok a jeho zaměstnání splňuje podmínky vedlejší činnosti.
Příjem 180 000 Kč · výdaje 108 000 Kč · daňový základ 72 000 Kč
Příjmy z podnikání přesáhly zaměstnanecký limit 20 000 Kč. Do přiznání vstoupí také mzda.
Daňový základ 72 000 Kč je pod rozhodnou částkou 117 521 Kč při celoroční vedlejší činnosti.
72 000 × 50 % × 13,5 %. Od částky se odečtou případné zaplacené zálohy.
Výsledek závisí na mzdě, již sražených zálohách, slevách a odpočtech.
Po přiznání následují dva samostatné přehledy
Přehled pro ČSSZ a přehled pro zdravotní pojišťovnu nejsou přílohou daňového přiznání. Podávají se zvlášť a jejich termín se odvíjí od způsobu a termínu daňového přiznání.
Základní termín daňového přiznání
Platí pro listinné podání i pro elektronické přiznání podané už v základní lhůtě.
Elektronické přiznání podané po 1. dubnu
Pokud využijete prodlouženou elektronickou lhůtu, přehledy se obvykle podávají do 4. června 2026.
Přiznání podané poradcem nebo při povinném auditu
Pokud jsou splněné zákonné podmínky prodloužené lhůty, přehledy následují v srpnu.
Jak vedlejší OSVČ uzavřít bez zbytečných chyb
Ověřte důvod vedlejší činnosti
Nespoléhejte na to, že „podnikáte jen bokem“. Zkontrolujte zákonný důvod a potřebný doklad.
Sečtěte všechny přijaté příjmy
Oddělte podnikání, zaměstnání a případné další příjmy. Pro daňové limity se často sleduje příjem, nikoli zisk.
Zvolte skutečné nebo paušální výdaje
Porovnejte varianty podle reálných nákladů a druhu činnosti. Zvolený postup ovlivní daňový základ i pojistné.
Vyplňte daňové přiznání
Přidejte potvrzení o zdanitelných příjmech ze zaměstnání a uplatněte doložené slevy a odpočty.
Podejte přehled ČSSZ
Uveďte správný počet měsíců hlavní a vedlejší činnosti a nezapomeňte na oznámení důvodu vedlejší činnosti.
Podejte přehled zdravotní pojišťovně
Správně označte měsíce, kdy pro vás neplatil minimální vyměřovací základ nebo povinnost záloh.
Zaplaťte doplatky a zkontrolujte nové zálohy
Doplatek řešte do 8 dnů. Novou výši záloh neodvozujte od minulého roku, ale od výsledku aktuálního přehledu.
Co lidé u vedlejší činnosti zaměňují
Limit pro povinnost přiznání může pracovat s příjmem, zatímco rozhodná částka sociálního pojištění pracuje s daňovým základem.
Zákonný důvod nestačí mít jen fakticky. Je potřeba ho správně uvést a případně doložit ČSSZ.
Pod rozhodnou částkou může být sociální pojistné nulové, zdravotní se však obvykle dopočte ze skutečného výsledku.
Daňové přiznání nenahrazuje přehled pro ČSSZ ani zdravotní pojišťovnu.
Jde o dva odlišné instituty. Výdajový paušál lze použít v běžném přiznání, paušální režim má vlastní podmínky.
Minimální záloha 3 306 Kč není povinná pro každého zaměstnance nebo státního pojištěnce s vedlejší samostatnou činností.
Pokračujte podle své situace
Vedlejší OSVČ v praxi
Kdy je OSVČ považována za vedlejší činnost?
Pro sociální pojištění musí současně trvat zákonný důvod vedlejší činnosti, například zaměstnání zakládající účast na pojištění, studium za splnění podmínek, starobní nebo invalidní důchod či nárok na rodičovský příspěvek. Důvod je potřeba oznámit a v některých případech doložit ČSSZ.
Jaká je rozhodná částka pro vedlejší OSVČ v roce 2026?
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2026 činí rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění 117 521 Kč daňového základu. Při činnosti jen část roku se částka poměrně snižuje.
Musí zaměstnanec s vedlejší OSVČ podat daňové přiznání?
Zpravidla ano, pokud jeho jiné příjmy podle § 7 až 10 přesáhnou v souhrnu 20 000 Kč za rok. Sledují se příjmy před odečtením výdajů, nikoli jen zisk.
Platí vedlejší OSVČ zálohy na zdravotní pojištění?
Zaměstnanec, pro kterého samostatná činnost není hlavním zdrojem příjmů a v zaměstnání je řádně odváděno pojistné, nemusí při celoměsíčním souběhu dodržet minimální vyměřovací základ ani platit měsíční zálohy jako OSVČ. Pojistné se dopočítá podle skutečného výsledku v ročním přehledu.
Znamená zisk pod rozhodnou částkou nulové odvody?
Ne. Zisk pod rozhodnou částkou může znamenat, že nevznikne povinné sociální pojištění z vedlejší činnosti. Zdravotní pojištění se ale posuzuje samostatně a zpravidla se vypočte ze skutečného daňového základu.
Může být zaměstnanec v paušálním režimu?
Běžné zaměstnání se zálohově zdaněnou mzdou je s paušálním režimem zpravidla neslučitelné. Výjimkou mohou být příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní. Je potřeba ověřit všechny podmínky vstupu a setrvání v režimu.
Z čeho návod vychází
Návod popisuje pravidla platná v roce 2026 a termíny pro přiznání a přehledy za rok 2025 podávané v roce 2026. Konkrétní výsledek může změnit druh zaměstnání, počet měsíců činnosti, státní pojištění, zahraniční příjmy nebo dobrovolná účast na důchodovém pojištění.
- ČSSZ – povinná účast OSVČ a rozhodná částka 2026
- ČSSZ – nejdůležitější údaje a minimální zálohy pro rok 2026
- ČSSZ – důvody a dokládání vedlejší činnosti
- ČSSZ – termíny přehledu OSVČ za rok 2025
- VZP – zdravotní pojištění při souběhu zaměstnání a OSVČ
- VZP – kdo v roce 2026 nemusí platit měsíční zálohy
- Finanční správa – povinnost podat přiznání a limity fyzických osob
- Finanční správa – podmínky paušálního režimu
Rozhodná částka určuje povinnou účast
Při vedlejší činnosti po celý rok 2026 vzniká povinná účast na důchodovém pojištění, pokud daňový základ ze samostatné činnosti dosáhne rozhodné částky 117 521 Kč. Při výkonu jen část roku se hranice snižuje podle počtu měsíců bez činnosti.
To platí pouze tehdy, když je vedlejší status správně uznaný. OSVČ se také může k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně.
Jakmile povinná účast vznikne, doplatíte pojistné podle přehledu a nastaví se zálohy na další období. Minimální záloha pro vedlejší činnost činí v roce 2026 1 574 Kč měsíčně; skutečná předepsaná částka může být vyšší.