Šest kroků, které dají spolehlivější odpověď než samotný roční součet
Začněte seznamem všech příjmů za rok. U každého si poznamenejte, odkud přišel, zda byl zdaněn zálohově nebo srážkou, zda je osvobozený a zda k němu existuje potvrzení. Teprve potom posuzujte povinnost přiznání.
Oddělte zaměstnání od ostatních příjmů
Mzda, podnikání, nájem, kapitálové příjmy a ostatní příjmy mají odlišná pravidla. Jedna společná částka bez rozdělení může vést ke špatnému závěru.
Vyřaďte příjmy osvobozené a konečně zdaněné srážkou
Do základního limitu se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené ani příjmy, z nichž byla daň vybrána srážkou podle zvláštní sazby.
U zaměstnání zkontrolujte souběh
Více zaměstnavatelů v jednom roce není automaticky problém. Důležité je, zda šlo o postupná zaměstnání, nebo o souběžné příjmy se zálohovou daní.
Sečtěte jiné příjmy podle § 7 až 10
U zaměstnance je důležitá hranice 20 000 Kč. Sledují se příjmy před odečtením výdajů, ne až výsledný zisk.
Zkontrolujte podnikání, paušální režim a ztrátu
OSVČ mimo řádně splněný paušální režim zpravidla přiznání řeší. Povinnost vzniká také při vykázání daňové ztráty, i když roční příjmy nepřesáhnou 50 000 Kč.
Prověřte zvláštní situace
Zahraniční příjmy, dodanění dříve uplatněné podpory spoření, výzva správce daně nebo nestandardní daňová rezidence mohou běžný závěr změnit.
Dvě částky, které se často zaměňují
Přiznání podává fyzická osoba, jejíž roční zdanitelné příjmy přesáhly tuto hranici, pokud nejde o osvobozené příjmy nebo příjmy zdaněné konečnou srážkou. Povinnost vzniká i při daňové ztrátě.
Jestliže vedle zaměstnání máte jiné příjmy podle § 7 až 10 nad tuto hranici, vlastní přiznání je zpravidla povinné. Sleduje se součet příjmů, nikoli zisk po odečtení výdajů.
Kdy může stačit roční zúčtování u zaměstnavatele
Roční zúčtování je praktičtější varianta pro zaměstnance, který nemá povinnost podat vlastní přiznání. Typicky ho může provést poslední zaměstnavatel, pokud jste měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů a splnili podmínky Prohlášení k dani.
Nejčastější jednoduchá situace
Pokud nemáte další důvod pro přiznání, požádáte zaměstnavatele o roční zúčtování a doložíte slevy, odpočty a případné předchozí zaměstnání.
Zaměstnavatelé na sebe navazovali
Roční zúčtování může provést poslední zaměstnavatel, pokud jsou splněny podmínky a dodáte potvrzení od předchozích zaměstnavatelů.
Souběh příjmů se zálohovou daní
Současné příjmy od více zaměstnavatelů se zálohovou daní jsou typickým důvodem, proč roční zúčtování nestačí a zaměstnanec podává vlastní přiznání.
Žádost o roční zúčtování za rok 2025 bylo potřeba podat poslednímu zaměstnavateli do 15. února 2026. Kdo lhůtu nestihl, může za splnění podmínek podat přiznání dobrovolně.
Nejčastější situace, ve kterých roční zúčtování nestačí
| Situace | Obvyklý závěr | Co ověřit |
|---|---|---|
| Podnikání nebo freelance | Přiznání se zpravidla podáváVýjimkou může být správně splněný paušální režim, ve kterém je daň rovna paušální dani. | Příjmy, výdaje, režim OSVČ, případné zaměstnání a povinnost přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. |
| Příjem z nájmu | Může založit povinnostU zaměstnance je důležitý součet dalších příjmů nad 20 000 Kč; u osoby bez zaměstnání obecný limit 50 000 Kč. | Hrubé příjmy z nájmu, výdaje, spoluvlastnictví a případné osvobození. |
| Dva zaměstnavatelé současně | Často povinné přiznáníRozhodující je souběh příjmů se zálohovou daní, nikoli jen počet zaměstnavatelů za celý rok. | Měsíce souběhu, typ daně a potvrzení o zdanitelných příjmech. |
| Investice a prodej majetku | Záleží na osvobození a typu příjmuNěkteré příjmy jsou osvobozené, jiné patří do § 8 nebo § 10. | Časové testy, výši příjmů, pořizovací cenu, poplatky a zahraničního brokera. |
| Zahraniční příjmy | Vyžadují individuální posouzeníČeský daňový rezident zpravidla řeší celosvětové příjmy a případné zamezení dvojího zdanění. | Daňovou rezidenci, smlouvu s daným státem, potvrzení o příjmu a zaplacené zahraniční dani. |
| Daňová ztráta | Přiznání je povinnéPlatí i tehdy, když zdanitelné příjmy nepřesáhly 50 000 Kč. | Správné výdaje, možnost uplatnění ztráty a navazující povinnosti. |
Jak mohou dopadnout běžné kombinace příjmů
Jeden zaměstnavatel po celý rok
Nemáte další zdanitelné příjmy a splňujete podmínky Prohlášení k dani. Vlastní přiznání zpravidla není povinné; můžete požádat zaměstnavatele o roční zúčtování.
Roční příjem z nájmu 60 000 Kč
Další příjem přesahuje 20 000 Kč, takže zaměstnanec zpravidla podává vlastní přiznání. Do výpočtu daně pak uplatní skutečné nebo paušální výdaje podle pravidel pro nájem.
Hlavní poměr a současně DPČ se zálohovou daní
Protože příjmy se zálohovou daní běžely souběžně u více zaměstnavatelů, vlastní přiznání je typickým řešením.
Roční příjem z nájmu 45 000 Kč a žádná ztráta
Pokud nemáte jiné zdanitelné příjmy, obecný limit 50 000 Kč nemusí být překročen. Je ale nutné ověřit celý rok a případné další důvody pro podání.
DPP zdaněná konečnou srážkovou daní
Samotný srážkově zdaněný příjem obvykle povinnost nevytvoří. Dobrovolné přiznání může být výhodné, pokud chcete započíst sraženou daň a využít roční slevy.
Kdy podat přiznání a zaplatit daň v roce 2026
Listinné podání a základní lhůta
Do tohoto dne je možné podat přiznání v papírové podobě. Pokud podáte přiznání do základní lhůty, daň je také splatná do 1. dubna.
Elektronické podání
Prodloužená čtyřměsíční lhůta platí, pokud přiznání nebylo podáno v základní lhůtě a následně ho podáte elektronicky. Ve stejné lhůtě zaplatíte daň.
Daňový poradce, advokát nebo povinný audit
Šestiměsíční lhůta se uplatní při splnění zákonných podmínek, zejména pokud přiznání po základní lhůtě podá poradce nebo máte povinnost auditu účetní závěrky.
Co si nachystat, než začnete vyplňovat formulář
Potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách a případně potvrzení o příjmech zdaněných srážkou.
Přehled příjmů a výdajů, faktury, bankovní výpisy, evidence majetku a podklady pro skutečné nebo paušální výdaje.
Výpisy obchodů, dividendy, úroky, pořizovací ceny, poplatky a dokumenty k zahraniční dani.
Dary, úroky na bydlení, produkty spoření na stáří, pojištění dlouhodobé péče a další doklady podle uplatňovaných položek.
Číslo účtu a správně vyplněná žádost o vrácení přeplatku. Samotné přiznání bez žádosti nemusí k automatickému vrácení stačit.
Co si lidé při rozhodování pletou
Pro základní test povinnosti se sledují příjmy před odečtením výdajů. Zisk se řeší až při výpočtu základu daně.
Postupná zaměstnání mohou být vyřešena ročním zúčtováním. Rozhodující je souběh a typ daně.
Osvobozené příjmy se do přiznání běžně nezahrnují, u některých vysokých osvobozených příjmů ale může vzniknout oznamovací povinnost.
Bez přiznání je pouze při splnění všech podmínek. Překročení limitu, nevhodný druh příjmu nebo jiná změna může výsledek otočit.
Pokračujte podle typu příjmu
Daňové přiznání v praxi
Musím podat daňové přiznání, když mám jen jedno zaměstnání?
Obvykle ne, pokud jste měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, u všech jste splnil podmínky Prohlášení k dani a nemáte jiný důvod pro povinné přiznání. V takové situaci můžete požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování.
Počítá se limit 50 000 Kč z příjmu, nebo ze zisku?
Pro základní test povinnosti se sledují roční příjmy, tedy částky před odečtením výdajů. Daňovou povinnost a základ daně následně ovlivňují výdaje a další pravidla.
Kdy zaměstnanci vzniká povinnost kvůli vedlejším příjmům?
Zaměstnanec s jinak vyhovujícími příjmy ze zaměstnání podává přiznání, pokud jeho jiné příjmy podle § 7 až 10 přesáhnou v souhrnu 20 000 Kč. Nezahrnují se příjmy osvobozené a příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní.
Musím podat přiznání při dvou zaměstnavatelích?
Ne vždy. Postupná zaměstnání lze za splnění podmínek vyřešit ročním zúčtováním. Typickým důvodem pro vlastní přiznání je souběh příjmů od více zaměstnavatelů, z nichž byla odváděna zálohová daň.
Musí OSVČ v paušálním režimu podávat přiznání?
Při splnění všech podmínek paušálního režimu daňové přiznání ani pojistné přehledy nepodává. Pokud podmínky nesplní nebo nastane zákonný důvod pro klasické přiznání, musí situaci vyřešit standardním postupem.
Jaké jsou termíny pro přiznání za rok 2025?
V roce 2026 připadá základní listinná lhůta na 1. dubna, elektronická lhůta na 4. května a lhůta při podání poradcem nebo povinném auditu na 1. července.
Mohu podat přiznání dobrovolně?
Ano. Dobrovolné podání může dávat smysl například kvůli vrácení přeplatku, doplacení daňového bonusu nebo uplatnění slev a odpočtů, které nebyly zohledněny v ročním zúčtování.
Z čeho návod vychází
Návod shrnuje obecná pravidla pro fyzické osoby a termíny pro přiznání za rok 2025 podávané v roce 2026. Nestandardní situace, zahraniční příjmy, daňová rezidence nebo změny v paušálním režimu mohou vyžadovat individuální posouzení.